Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Levice a pravice v Česku = zmatení pojmů

14. 05. 2010 12:19:22
Statistiky předvolebních průzkumů v české kotlině vypadají na první pohled jako zcela standardní a nijak nevybočují z evropského průměru. Sociálně slabší podporují levici reprezentovanou především ČSSD a ti mohovitější zase ODS či jiný tzv. pravicový subjekt. Jinak je tomu ovšem s přihlédnutím k věkové struktuře voličů. Zatímco v „ostatní“ Evropě volí levici zejména mladší ročníky a pravici ti, kteří z „bouřlivého mládí už vyrostli“, v Česku je tomu opačně. Volby „na zkoušku“ v některých středních školách dokonce ukazují totální propad tzv. levice.

Při podrobnějším zkoumání volebních programů jednotlivých stran, případně na základě zkušeností s jejich vládami, se „český paradox“ ovšem jeví ve zcela jiném světle. Jako by si pravice a levice prohodily témata. Jak tedy vypadá politika typických levicových stran (nemyslím komunisty) na „Západě“?

  1. Usilují o vyrovnané nebo jen mírně schodkové rozpočty, aby mohly garantovat slibované zabezpečení pro sociálně slabší a slabé dlouhodobě. – V Česku je hlavním strůjcem více než biliónového státního dluhu (1998 až 2006), který ohrožuje především sociálně slabé vrstvy, ČSSD.
  2. Sociální pomoc poskytují adresně (u nás ODS) a ne plošně (ČSSD) – bohatí ji nepotřebují. Právě proto je Paroubkův „třináctý důchod“ úplným nesmyslem.
  3. Poplatky ve zdravotnictví mají platit bohatí – těm chudým na ně stát přispívá. Nebo si snad dr. Rath myslí, že v těch automobilech před krajskými lékárnami se vozí ty nejchudší vrstvy?
  4. V celostátním měřítku se levice na západě zaměřuje na ekonomicky slabší regiony s podporou vytváření pracovních míst. Ve volebním programu ČSSD není o regionech ani zmínka.
  5. Všechny západní levicové strany věnují značný prostor problematice životního prostředí, protože negativa hospodářského rozvoje opět dopadají na obranyneschopné vrstvy – viz severní Čechy nebo Ostravsko. ČSSD naopak schvaluje prolomení limitů těžby uhlí na Mostecku, bez ohledu na mínění zdejších obyvatel.
  6. U nejmladších ročníků levice obvykle boduje značnou mírou tolerance k některým excesům subkultury – příznivější postoj k měkkým drogám, podpora menšinových kulturních směrů (třeba hudební a pouliční produkce). V Česku nechali v roce 2005 Paroubek a Bublan násilně rozehnat technoparty CzechTek na řádně pronajatém pozemku, o pronásledování konzumentů marihuany všech věkových kategorií nemluvě.
  7. Zatímco na Západě levice usiluje o větší kontrolu nadnárodních korporací a mamutích firem a záštitu poskytuje naopak drobným podnikatelům a živnostníkům, tak u nás jde ČSSD na ruku především monopolům a živnostníkům po celou dobu své vlády jen ztěžovala existenci. A podle volebního programu v tom míní pokračovat.

Prakticky u všech jmenovaných témat lze navíc konstatovat, že „západní“ levicová řešení v Česku naopak prosazují strany řadící se k politické pravici, takže pod návalem předvolební rétoriky si zdejší volič musí připadat jako Alenka v říši divů. Vždy jsem se považoval za člověka s mírně levicovou orientací – jde mi především o maximální míru individuální svobody bez státních intervencí a mezilidské tolerance. V ekonomice o svobodu v podnikání s důrazem na zodpovědnost jednotlivých subjektů vůči životnímu prostředí i lidem – zisk až na druhém místě. To ovšem tzv. „česká levice“ přestala splňovat už před 20 lety. Takže mi těsně před důchodem nezbývá nic jiného, než volit „pravici“, případně volby bojkotovat, když už nemám možnost zvolit si konkrétní lidi, kterým bych mohl alespoň částečně věřit.

Autor: Milan Novák | pátek 14.5.2010 12:19 | karma článku: 17.53 | přečteno: 1690x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Adam Mikulášek

Na okupaci 1968 se podíleli i krajané Merkelové z NDR

A východoněmecký vůdce Walter Ulbricht byl jeden z nejtvrdších kritiků našich reforem z jara a léta 1968, na rozdíl od maďarského Kadára, jenž byl přece jen drobátko smířlivější.

21.8.2017 v 16:18 | Karma článku: 16.25 | Přečteno: 303 | Diskuse

Michal Ledwoń

Kdyby nebylo Února 48, možná by…

Možná bychom nedělali scény z toho, že žena v autobuse, která nikomu neubližuje, má na hlavě šátek, a naši místostarostové by nevolali policejní hlídky, aby legitimovaly cizince černé pleti.

21.8.2017 v 16:03 | Karma článku: 9.17 | Přečteno: 260 | Diskuse

Jiří Paroubek

S esšálkama ven, pane Hartmane z ČRo

Je dobré se o některých věcech dozvědět až s několikadenním či několikatýdenním odstupem. Já jsem byl na komentář Petra Hartmana v Českém rozhlasu z 27. června upozorněn až před pár dny.

21.8.2017 v 15:50 | Karma článku: 10.00 | Přečteno: 353 | Diskuse

Petr Hannig

Ve válce je jasné, kdo je kdo, aneb ti, kteří to spískali se zavčas někam vypaří

Dnes, 21. srpna jsem chtěl psát o tom, jak nás před 49 lety napadla vojska těch, s nimž jsme byli ve vojenské alianci. Jenže do toho přišla Barcelona, Finsko a musím se vyjádřit zase k tomu, před čímž už varuji mnoho let.

21.8.2017 v 15:42 | Karma článku: 33.45 | Přečteno: 652 | Diskuse

Petr Bláha

Brzy zapomínáme na 21.srpen 1968. Tehdejší "Běž domů Ivane" by dnes nahradilo mnoho lidí.

Je datum 21.8.1968 a do naší krásné země přijíždění vojska Varšavské smlouvy v čele s ruskou verbeží. Všichni chtěli, aby co nejdříve vypadli, ovšem dnes se zdá dosti lidem, že by nebylo od věci ruské "kamarády" znovu přivítat.

21.8.2017 v 15:18 | Karma článku: 17.48 | Přečteno: 524 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2031
Za bolševiků vězeň. Dnes důchodce. Několik let "po sametu" jsem pracoval jako redaktor. Stavím a repasuji také počítače.
Nikdy se nesmířím s různými kšeftaři v politice, a tak často pluji proti proudu.
Demokratická společnost nemůže být organizovaná shora, ale přesně opačně. Příkladem je Švýcarsko.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.