Chtělo by se mi napsat, že konec Nečasovy vlády je neodvratný, ale jistá znalost podhoubí české politiky mi napovídá, že nic není v tomto případě černobílé, respektive modro-oranžové. A tím rozhodujícím činitelem nemusí být přitom „véčkaři“. Musíme si uvědomit, že ani jedna z dominantních parlamentních stran neoplývá nějakou vnitřní jednotou, zatímco tzv. „VIP mafie“ nezná žádné ideové překážky a ovládá českou politickou scénu, ať už je u kormidla „levá“ nebo „pravá“.
Česká Mafie
Klidně se tak může stát, že část poslanců ČSSD Nečase podrží - partaj je partaj, ale přání „kamaráda“ či osobního sponzora má větší váhu… A navíc „oposmlouva“ nevstoupila do análů české politiky teprve v roce 1998 – umožnila vznik Zemanovy menšinové vlády – ale už o dva roky dříve, tehdy ovšem v opačném gardu. A to už ODS (předtím zase ODA) otřásaly skandály s financováním strany, jež skončily jejím faktickým rozštěpením a následnou skoro desetiletou absencí ve vládách…
Nebo naopak: složení současné vládní koalice je trnem v oku především na ochozech Pražského hradu. Zatímco „topka“ by mohla být pro ODS tolerovaným partnerem (trochu tam vadí ten kníže), tak „véčka“ jsou až na některé jednotlivce nevyzpytatelným subjektem, v Praze navíc otevřeným nepřítelem. Účelem je proto demise vlády a vznik „velké koalice“ či pokračování „oposmlouvy“ s menšinovým kabinetem…
V každém případě vyhrávají opět ti v pozadí – říkejme jim třeba Lajos Bács či Radjiv Sinha, na straně druhé „strýček Vik“ nebo „kakaová lobby z Ghany“ (že by Ulčák?)
