Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Pirátům" nejde jen o stahování

24. 06. 2009 12:01:41
Česká pirátská strana je zaregistrována a v neděli se má v Praze konat ustavující fórum, kde mají její příznivci doladit organizační strukturu i programové cíle pro předčasné volby. Už samotný nápad brněnského programátora Jiřího Kadeřávka vytvořit v Česku politickou platformu po vzoru švédské Piratpartiet (dostali se do Evropského parlamentu) vyvolal před časem v médiích značně rozporuplné reakce.

 

Největším kritikem nové strany se stala zejména protipirátská organizace BSA, která považuje její vznik za absurdní: „Je to stejné, jako kdyby vznikla strana na podporu automobilových zlodějů či legalizace drog. Nikdo nesmí mít právo zasahovat autorům do jejich práv."

Jaké jsou ale skutečné cíle nového politického subjektu? V programovém prohlášení přiloženému k žádosti o registraci se píše:

 

1. Cílem České Pirátské Strany je na prvním místě prosazování základního lidského práva člověka na svobodné šíření přijaté informace a striktní ochranu soukromí občana jako odraz změněné reality informační společnosti 21. století. K dosažení tohoto cíle je nutná revize aplikace autorských práv, tak aby se nemohly stát záminkou pro útoky na svobodu Internetu.

2. Česká Pirátská Strana chce svou politikou prosazovat a podporovat:

a. svobodný přístup jednotlivců k informacím,

b. svobodu slova a vyjadřování,

c. rovné šance pro svobodný i proprietární software,

d. nezávislost soudů a státních zastupitelství na státu,

e. transparentní nakládání s příjmy z autorských a podobných poplatků a omezení nebo zrušení takových poplatků,

f. demokracii a maximální zapojení veřejnosti do rozhodování,

g. transparentní výběrová řízení ve veřejném sektoru,

h. podporu vzdělávání a vědeckých institucí.

3. Česká pirátská strana chce všemi zákonnými prostředky bojovat proti:

a. zneužívání zákonů k omezování svobody,

b. cenzuře, násilí, rasismu, strachu, nejistotě a pochybám ve společnosti a proti

potlačování lidských práv.

Z poměrně stručného textu lze vypíchnout především první bod, v němž je vyjádřena obava ze ztráty soukromí občanů v souvislosti se zneužíváním nových technologií byrokratickým aparátem i nadnárodními koncerny z oblasti produkce softwaru a mediální zábavy především v internetové sféře. Tohle téma patří na fóru ČPS k nejdiskutovanějším - fórum zde , a protože prozatím většina příznivců strany se rekrutuje z IT odborníků a vyspělejších uživatelů výpočetní techniky, zdá se, že vědí, o čem mluví.

Samostatnou kapitolu kritiky ČPS tvoří chování Ochranného svazu autorů (OSA) a Intergramu, jejichž požadavky na úhrady autorských práv se neustále zvyšují (likviduje to např. školní pěvecké sbory, které na poplatky samozřejmě nemají). Jde o typické zneužívání sporného výkladu zákona o autorských právech, který teoreticky umožňuje požadovat licenční poplatky za produkci hudby nebo filmů dokonce i v domácnostech (když je u toho více lidí). Jeden z diskutujících na fóru situaci přiléhavě popsal: „To je jako kdyby vlastník domu musel zedníkovi, který ten dům postavil, platit doživotní rentu." Nebo, koupím si cédéčko a půjčím ho kamarádovi nebo příbuzným - porušuji zákon. Zjednodušeně: autorský zákon vychází ze zastaralých schémat první poloviny 20. století, místo, aby zohlednil, že žijeme už ve století dvacátém prvém. Připočteme-li zcela neprůhlednou praxi ochranných autorských svazů při vyplácení tantiém konkrétním umělcům - vybírají za všechny, ale vyplácejí pouze svým členům - není o nutnosti revize pochyb.

U stahování „nelegálního" proprietárního (chráněného) softwaru je situace komplikovanější. Jako příklad může posloužit jeden z programů na kopírování zakódovaných filmových DVD. Po instalaci ho můžu používat celý měsíc bez licence, a pokud použiji cizí registrační číslo, tak neomezeně. Porušuji tím autorská práva? Nemyslím. Podle českých zákonů musí být každý výrobek opatřen českým návodem, ale při instalaci se mi objeví licenční smlouva v angličtině. Výrobek tedy nesplňuje náležité předpoklady pro standardní užívání, a proto se nemusím danými licenčními podmínkami řídit. Také ochrana softwaru proti zneužití bývá většinou velmi nedostatečná - když si nezamknu auto a někdo ho ukradne, nebude se se mnou pojišťovna vůbec bavit - i když znalci namítnou, že každá ochrana se dá nějak obejít.

Osobně mě v programu ČPS zaujal požadavek na maximální zapojení veřejnosti do rozhodování, tedy snaha o protlačení prvků přímé demokracie do české politiky. Jak známo, dodnes nemáme zákon o závazném referendu, i když odkaz na něj je součástí české ústavy. Naopak, etablované politické struktury se jakékoliv zmínce o přímé demokracii brání.

Musel by se totiž obrátit nejen systém vzájemné podřízenosti státních institucí - stát (parlament), regiony (kraje), obce, ale také tok peněz z vybraných daní. Stát by už nepřiděloval rozpočtové prostředky jednotlivým obcím, nýbrž obce by ze svých daní poskytovaly prostředky krajům a ty centrální správě. K přímé demokracii patří také zákonodárná iniciativa (dnes máme pouze petiční právo zděděné z doby Franz Josefa), kdy kdokoliv, kdo dá dohromady zákonem stanovený počet podpisů, může vyvolat závazné referendum o čemkoliv. Posledním stěžejním bodem pak je odvolatelnost zástupců - od starosty Dolní Lhoty po prezidenta - opět na základě veřejného hlasování. A právě k těmto tématům jsou protagonisté pirátské strany značně nakloněni.

Musím říct, že si aktivita nové hvězdičky na politickém nebi získala prozatím mé sympatie. Název „pirátská" vnímám jako hozený ručník skutečným pirátům v české současnosti, ať už jde o „podnikatele" s nejasným pozadím jejich majetku, či politické dobrodruhy (nejmenuji) různých ideologických zabarvení.

Autor: Milan Novák | středa 24.6.2009 12:01 | karma článku: 29.61 | přečteno: 2454x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jiří Turner

Krize islámského světa - terorismus i migrace jsou důsledkem globalizace našeho světa

Jaké jsou ale příčiny té krize? Názory oscilují od paušálního obviňování islámu až k sebemrskačství, které svádí vinu na naši západní civilizaci. Zapomínáme však, že: What is globalization for the West is imperialism for the rest.

24.6.2017 v 9:30 | Karma článku: 5.38 | Přečteno: 113 | Diskuse

Tomáš Vyoral

Vlhké sny bruselské šlechty aneb když Tusk znásilňuje Lennona

Donald Tusk, předseda evropské rady, si na summitu EU pomohl slovy Johna Lennona. Vzhledem k nevalné úrovni politiků EU a jejich socialistickému smýšlení si nejsem jistý, zda neměl na mysli nebo na srdci spíše Lenina.

24.6.2017 v 9:11 | Karma článku: 26.51 | Přečteno: 352 | Diskuse

Zdenek Horner

Hodnota není mechanismus

Fetišizace postupu, funkce, mechanismu, jak chcete, nabývá u nás a v zemích V4 vrcholu. V tom jsme na východě mistři. Schválíme si nějaký zákon a pak najdeme mechanismy, jak zákon obejít. Zákon měl původně smysl – hodnotu.

23.6.2017 v 22:59 | Karma článku: 5.57 | Přečteno: 184 | Diskuse

Bohumír Šimek

Kdo je Andrej Babiš a jeho ANO?

V každé vlivné politické straně jsou politici usilující o službu národu a jsou služebníci kmotrů a mafiánů. Jen u lidovců služebníka kmotrů už neznám.

23.6.2017 v 21:38 | Karma článku: 22.97 | Přečteno: 810 | Diskuse

Jan Dvořák

Zeman a Sobotka – kdo z nich je vícekrát člověkem? Nebo jen sviní a mentálním rozpadlíkem?

Pokud zvolíme pro posuzování tradiční kritérium, tedy lingvistický lakmusový papírek, že kolik kdo zná jazyků, tolikrát je člověkem, mohl by Sobotka Zemana předstihnout.

23.6.2017 v 17:15 | Karma článku: 16.45 | Přečteno: 621 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2030
Za bolševiků vězeň. Dnes důchodce. Několik let "po sametu" jsem pracoval jako redaktor. Stavím a repasuji také počítače.
Nikdy se nesmířím s různými kšeftaři v politice, a tak často pluji proti proudu.
Demokratická společnost nemůže být organizovaná shora, ale přesně opačně. Příkladem je Švýcarsko.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.