„Nemají chleba? Ať jedí koláče!". Citát připisovaný popravené
francouzské královně Marii Antoinettě, by se s trochou představivosti
hodil na šéfa NKÚ Dohnala. Stejně, jako nenáviděná „Rakušanka" poslala
proti hladovějícím pařížským ženám vojsko, Dohnal podal na pět poslanců
a dva novináře trestní oznámení pro pomluvu a své kolegy z kolegia
úřadu poslal před kárnou komisi, jejímž je členem. "Ta zpráva (poslanecká) obsahuje nepravdivé, neúplné
údaje, vyložené lži," prohlásil v neděli v Otázkách Václava Moravce na
České televizi František Dohnal. Členové Kolegia podle něj porušili
zákon o Nejvyšším kontrolním úřadě tím, že upozornili na problémy v
hospodaření, ale podle zákona o NKÚ to není v jejich kompetenci. Podle
návrhu se dopustili „chování, jímž narušují důstojnost a ohrožují
důvěru v nezávislost a nestrannost své osoby a svého úřadu vůbec".
Foto: MF Dnes
Nevím sice, jaký má prezident NKÚ skutečný plat, ale jeho nadstavbové příjmy v podobě tří služebních vozů, bytu o rozloze miliardářského zámečku mi připadají nejen přehnané, ale i doslova nemorální, zvláště s ohledem na katastrofální schodky státního rozpočtu z posledních let. Nejpikantnější na celé kauze je pak skutečnost, že Dohnal na veřejnosti vyvolává dojem ublíženého, protože přece „na to všechno měl nárok". Zapomíná jaksi, že úlohou jeho úřadu je stíhat nepravosti v hospodaření jiných státních úřadů, takže včetně jeho vlastního bez rozdílu. I proto zákonodárci svěřili skutečné vedení NKÚ do rukou kolegia, ne jeho prezidentovi - ten má jen organizační úlohu.
Nevím, jaké výhody požíval pan Dohnal v dřívějších funkcích starosty Jihlavy a později hejtmana kraje Vysočina, ale podle všech náznaků se cítil podceněn, a proto si v čele NKÚ (když neuspěl ve volbách do evropského parlamentu) začal vše vynahrazovat. První byt o rozloze 219 m2 za 67 tisíc měsíčně (hrazený z rozpočtu úřadu) se mu nelíbil a tak se přestěhoval do stejného s velkou terasou a garážovým stáním za 76 tisíc měsíčně. Auto - BMW z roku 2001 po jeho předchůdci - už bylo také zastaralé (měl k dispozici ale další dvě), proto jeho věrní zadali výběrové řízení na nové v ceně okolo 3,8 miliónu korun. V hledáčku Dohnalova zájmu se ocitlo i Maserati Qattroporte, které vlastní např. Berlusconi.
K čemu jsou tedy stanoveny platové stropy ve státní správě, když každý vedoucí úřadu, ministr či poslanec je lehce může obejít tzv. naturálními požitky? Pro porovnání: např. ve Švédsku jezdí ministři a úředníci na jejich úrovni (u nás třeba Dohnal) do práce vlastními vozy a někteří i metrem. Nikdo jim neproplácí kilometry ani řidiče (mimo službu) a to včetně premiéra a krále. Platy zdejších ministrů jsou v českých relacích - tedy pěti až šestinásobek průměrného příjmu zaměstnance a mimo premiéra nemají nárok na placený služební byt. Všechny příjmy (včetně eventuálních mimomzdových požitků) vysokých státních úředníků a manažerů velkých firem jsou v celé EU pravidelně zveřejňovány a pod kontrolou veřejnosti - u nás se o jejich skutečných příjmech můžeme jen dohadovat.
Dohnalův případ je ovšem jen vrcholkem ledovce zvaného „nenažranost českých politiků" - proto vždy skončí v parlamentním koši třeba zrušení cestovních výdajů poslanců nebo extrémně pojatá imunita ústavních činitelů (Dohnal k nim, bohužel, také patří). Bylo by načase zavést na nejvyšších místech státní správy nějakou finanční odtučňovací kůru - a když se tak dívám na Dohnalovy fotografie, tak i tělesnou...
