Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Pirátům" nejde jen o stahování

24. 06. 2009 12:01:41
Česká pirátská strana je zaregistrována a v neděli se má v Praze konat ustavující fórum, kde mají její příznivci doladit organizační strukturu i programové cíle pro předčasné volby. Už samotný nápad brněnského programátora Jiřího Kadeřávka vytvořit v Česku politickou platformu po vzoru švédské Piratpartiet (dostali se do Evropského parlamentu) vyvolal před časem v médiích značně rozporuplné reakce.

 

Největším kritikem nové strany se stala zejména protipirátská organizace BSA, která považuje její vznik za absurdní: „Je to stejné, jako kdyby vznikla strana na podporu automobilových zlodějů či legalizace drog. Nikdo nesmí mít právo zasahovat autorům do jejich práv."

Jaké jsou ale skutečné cíle nového politického subjektu? V programovém prohlášení přiloženému k žádosti o registraci se píše:

 

1. Cílem České Pirátské Strany je na prvním místě prosazování základního lidského práva člověka na svobodné šíření přijaté informace a striktní ochranu soukromí občana jako odraz změněné reality informační společnosti 21. století. K dosažení tohoto cíle je nutná revize aplikace autorských práv, tak aby se nemohly stát záminkou pro útoky na svobodu Internetu.

2. Česká Pirátská Strana chce svou politikou prosazovat a podporovat:

a. svobodný přístup jednotlivců k informacím,

b. svobodu slova a vyjadřování,

c. rovné šance pro svobodný i proprietární software,

d. nezávislost soudů a státních zastupitelství na státu,

e. transparentní nakládání s příjmy z autorských a podobných poplatků a omezení nebo zrušení takových poplatků,

f. demokracii a maximální zapojení veřejnosti do rozhodování,

g. transparentní výběrová řízení ve veřejném sektoru,

h. podporu vzdělávání a vědeckých institucí.

3. Česká pirátská strana chce všemi zákonnými prostředky bojovat proti:

a. zneužívání zákonů k omezování svobody,

b. cenzuře, násilí, rasismu, strachu, nejistotě a pochybám ve společnosti a proti

potlačování lidských práv.

Z poměrně stručného textu lze vypíchnout především první bod, v němž je vyjádřena obava ze ztráty soukromí občanů v souvislosti se zneužíváním nových technologií byrokratickým aparátem i nadnárodními koncerny z oblasti produkce softwaru a mediální zábavy především v internetové sféře. Tohle téma patří na fóru ČPS k nejdiskutovanějším - fórum zde , a protože prozatím většina příznivců strany se rekrutuje z IT odborníků a vyspělejších uživatelů výpočetní techniky, zdá se, že vědí, o čem mluví.

Samostatnou kapitolu kritiky ČPS tvoří chování Ochranného svazu autorů (OSA) a Intergramu, jejichž požadavky na úhrady autorských práv se neustále zvyšují (likviduje to např. školní pěvecké sbory, které na poplatky samozřejmě nemají). Jde o typické zneužívání sporného výkladu zákona o autorských právech, který teoreticky umožňuje požadovat licenční poplatky za produkci hudby nebo filmů dokonce i v domácnostech (když je u toho více lidí). Jeden z diskutujících na fóru situaci přiléhavě popsal: „To je jako kdyby vlastník domu musel zedníkovi, který ten dům postavil, platit doživotní rentu." Nebo, koupím si cédéčko a půjčím ho kamarádovi nebo příbuzným - porušuji zákon. Zjednodušeně: autorský zákon vychází ze zastaralých schémat první poloviny 20. století, místo, aby zohlednil, že žijeme už ve století dvacátém prvém. Připočteme-li zcela neprůhlednou praxi ochranných autorských svazů při vyplácení tantiém konkrétním umělcům - vybírají za všechny, ale vyplácejí pouze svým členům - není o nutnosti revize pochyb.

U stahování „nelegálního" proprietárního (chráněného) softwaru je situace komplikovanější. Jako příklad může posloužit jeden z programů na kopírování zakódovaných filmových DVD. Po instalaci ho můžu používat celý měsíc bez licence, a pokud použiji cizí registrační číslo, tak neomezeně. Porušuji tím autorská práva? Nemyslím. Podle českých zákonů musí být každý výrobek opatřen českým návodem, ale při instalaci se mi objeví licenční smlouva v angličtině. Výrobek tedy nesplňuje náležité předpoklady pro standardní užívání, a proto se nemusím danými licenčními podmínkami řídit. Také ochrana softwaru proti zneužití bývá většinou velmi nedostatečná - když si nezamknu auto a někdo ho ukradne, nebude se se mnou pojišťovna vůbec bavit - i když znalci namítnou, že každá ochrana se dá nějak obejít.

Osobně mě v programu ČPS zaujal požadavek na maximální zapojení veřejnosti do rozhodování, tedy snaha o protlačení prvků přímé demokracie do české politiky. Jak známo, dodnes nemáme zákon o závazném referendu, i když odkaz na něj je součástí české ústavy. Naopak, etablované politické struktury se jakékoliv zmínce o přímé demokracii brání.

Musel by se totiž obrátit nejen systém vzájemné podřízenosti státních institucí - stát (parlament), regiony (kraje), obce, ale také tok peněz z vybraných daní. Stát by už nepřiděloval rozpočtové prostředky jednotlivým obcím, nýbrž obce by ze svých daní poskytovaly prostředky krajům a ty centrální správě. K přímé demokracii patří také zákonodárná iniciativa (dnes máme pouze petiční právo zděděné z doby Franz Josefa), kdy kdokoliv, kdo dá dohromady zákonem stanovený počet podpisů, může vyvolat závazné referendum o čemkoliv. Posledním stěžejním bodem pak je odvolatelnost zástupců - od starosty Dolní Lhoty po prezidenta - opět na základě veřejného hlasování. A právě k těmto tématům jsou protagonisté pirátské strany značně nakloněni.

Musím říct, že si aktivita nové hvězdičky na politickém nebi získala prozatím mé sympatie. Název „pirátská" vnímám jako hozený ručník skutečným pirátům v české současnosti, ať už jde o „podnikatele" s nejasným pozadím jejich majetku, či politické dobrodruhy (nejmenuji) různých ideologických zabarvení.

Autor: Milan Novák | středa 24.6.2009 12:01 | karma článku: 29.61 | přečteno: 2454x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Aleš Kubíček

Páni pitomci

Ne, to neoslovuji naše politiky a poslance. Těmi pány jsme dnes my, pitomci budeme až zítra. Sledujíc srdnatý boj o naše lepší příští, kdy je využívána ta nejzákeřnější munice k převýšení soupeře jeho ponížením místo argumenty.

20.10.2017 v 0:00 | Karma článku: 5.98 | Přečteno: 115 | Diskuse

Miloš Krejník

Záchrana právního státu, aneb jak volit v roce 2017?

"... tak to je takové Palermo, které jsme tu ještě neměli." To jsou slova pana Zaorálka a já s ním v tomto výjimečně souhlasím. S tímto výrokem úzce souvisí skutečnost, že nadcházející volby jsou jiné, než u nás bylo zvykem.

19.10.2017 v 23:59 | Karma článku: 6.64 | Přečteno: 133 | Diskuse

Jan Hajek

PROČ, KOHO A JAK VOLIT

Proč vůbec, koho, jak? Co mě, jako voliče nejvíce zajímá? Nebo lépe, co by mě zajímat mělo? Odpověď není složitá. Čtěte víc...

19.10.2017 v 22:45 | Karma článku: 4.32 | Přečteno: 238 | Diskuse

Pavel Kamas

Vím, jak zítra dopadnou volby

Právě skončila televizní debata na Nově. Babiš a Zaorálek si odmoderovali předvolební diskusi. Měli i časoměřiče Korantenga. A po tomto televizním zážitku už vím, proč vyhraje Andrej Babiš.

19.10.2017 v 21:54 | Karma článku: 17.79 | Přečteno: 867 | Diskuse

Jiří Turner

Já ho chtěl volit, a on je teplej!

To je rána za ranou, všechno se hroutí a na nic už se v naší politice nemohu spolehnout. Jelikož nečtu bulvár, neměl jsem vůbec ani podezření, že je Matěj Stropnický na kluky, a jelikož nesleduji seriály, neznám ani jeho milence.

19.10.2017 v 21:35 | Karma článku: 10.88 | Přečteno: 664 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2032
Za bolševiků vězeň. Dnes důchodce. Několik let "po sametu" jsem pracoval jako redaktor. Stavím a repasuji také počítače.
Nikdy se nesmířím s různými kšeftaři v politice, a tak často pluji proti proudu.
Demokratická společnost nemůže být organizovaná shora, ale přesně opačně. Příkladem je Švýcarsko.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.