Klausovy krokodýlí slzy

Český prezident se podle sobotní MF Dnes prý stydí za rozhodnutí vlády uznat nezávislost Kosova. Z lidského pohledu je jeho postoj pochopitelný – na české politické scéně není jediným, komu vznik samostatného Kosova zůstává trnem v oku – ale faktografická střízlivost, jež bývala jeho základní předností, by ho měla varovat před unáhlenými nostalgicky podbarvenými výlevy, které funkci prezidenta bagatelizují a zesměšňují.

Slova z jeho příspěvku „Jak jsem se styděl“, jako vystřižená z repertoáru „Červené knihovny“, nechtějí brát v úvahu realitu současného Balkánu (patrně se něm negativně podepsal „Sarajevský atentát“). Pro Klause ještě pořád existuje Jugoslávie (navíc Jugoslávie a Srbsko jedno jsou!), odmítá přijmout, že samostatné Kosovo je důsledkem skutečnosti, že zdejší Albánci přežívali po desetiletí ve vlastní zemi jako občané druhého řádu.

V této souvislosti bych chtěl připomenout, že před 15 lety, když společně s Mečiarem rozdělili Československo, mu podobná nostalgie více než poloviny Čechů a Slováků jaksi nevadila. Nejenže se nikoho z obyvatel tehdejší federace na nic neptal, ale ze dne na den je postavil před hotovou věc. Jistým způsobem mu svým „neočekávaným“ uznáním Kosova současná vláda vrací zpět jeho tehdejší aroganci vůči vlastním spoluobčanům…